Výraz „ten druhý“ („the other one“, „the second one“) v angličtině

Představte si následující situaci: sedíte u stolu s několika lidmi a chtěli byste si dolít pití z lahve, ale nemůžete na ni dosáhnout. Proto požádáte svého souseda, aby vám láhev podal: „Could you please pass me the bottle?“ Na stole jsou ovšem lahve dvě, a jelikož si váš soused není jistý, kterou myslíte, ukáže na jednu a zeptá se: „This one?“ Jenže vy zrovna myslíte tu druhou. Jak mu to sdělit?

V češtině bychom řekli: „Ne, tu druhou.“ To vede mnohé studenty k tomu, že v angličtině říkají „No, the second one.“ V angličtině se ale „second“ (druhý) používá pouze, mluvíme-li o nějakém pevném pořadí – například ve sportu jsou na stupínku vítězů ti sportovci, kteří skončili „in the first, second, and third place“.

„Druhý“ ve smyslu „jiný“, tj. „ne ten, o kterém doposud byla řeč“ se do angličtiny překládá výrazem „other“. Abychom si celou situaci zrekapitulovali:

Stejný princip použijeme ve všech situacích, kde mluvíme „o druhém ze dvou“, přičemž není specifikovaný žádný „první“. Mělo-li by se například konat utkání v šachu mezi Carlsenem a Kramnikem, mohli bychom říci: