Rozdíl mezi ledovkou a náledím

Ná­le­dí vzni­ká, když na zem­ském po­vrchu za­mrz­ne vrst­va vody, která se tam už před­tím na­chá­ze­la. Na­pří­klad pokud za­pr­ší a poté kles­ne tep­lo­ta pod nulu, vy­tvo­ří se ná­le­dí z vrst­vy vody na mís­tech, kde se voda těžko vsa­ku­je.

Le­dov­ka vzni­ká, když se kapky deště ces­tou na zem­ský po­vrch ochla­dí na tep­lo­tu nižší než 0 °C, ale ještě ne­za­mrz­nou a vzni­ká tzv. pře­chla­ze­ná voda. Te­pr­ve náraz na tvrdý po­vrch dodá im­puls ke krys­ta­li­za­ci a podchla­ze­ná kapka tak oka­mži­tě za­mr­zá.

Le­dov­ka je ne­bez­peč­ná jed­nak v tom, že může vznik­nout náhle, ale také v tom, že kapky za­mr­za­jí na prv­ním po­vrchu, na který do­pad­nou, včet­ně stro­mů či elek­tric­ké­ho ve­de­ní. To může způ­so­bit znač­né škody. Pokud větve ne­u­dr­ží náhle vznik­lé za­tí­že­ní ledem, mohou se ulo­mit. Dráty elek­tric­ké­ho ve­de­ní také ne­mu­sí váhu ledu unést a mohou se pře­tr­hat.

Zmiňme také pojem ná­mra­za. Ta vzni­ká mrz­nu­tím ka­pé­nek vzduš­né vlh­kos­ti na růz­ných před­mě­tech nebo na po­vrchu země. Pokud k za­mr­zá­ní do­chá­zí po­ma­lu, může tvo­řit jed­no­li­tou vrst­vu a po­do­bá se le­dov­ce (ale vzni­ká mno­hem po­ma­le­ji). Pokud k za­mr­zá­ní do­chá­zí rych­le, tvoří se drob­né krys­tal­ky (při­po­mí­na­jí­cí ten­kou vrst­vu sněhu) a vzni­ká tak ji­no­vat­ka.