Když se moje máma začínala učit anglicky, zeptala se mě, jak se správně používají slova jako „bored“ a „boring“, „annoyed“ a „annoying“ apod. Od své učitelky totiž zaslechla (chybné) pravidlo, že „-ing je pro věci a -ed je pro lidi“.
Takové pravidlo je samozřejmě nesmysl (obě koncovky se je možné použít jak s věcmi, tak s lidmi). Správné pravidlo je následující:
V češtině tedy -ing odpovídá koncovka -ící či -ný/-ná, zatímco -ed odpovídá -ený/-ená/-ené nebo -itý (ale ne vždy je možné přeložit výrazy s -ing a -ed přeložit takto doslovně). Sloveso „bore“ znamená „nudit“, a tedy „boring“ je „nudící“ či „nudný“ a „bored“ je „nuděný“ (ale česky bychom řekli spíše „nudící se“). Sloveso „annoy“ znamená (mimo jiné) „otravovat (někoho)“, takže „annoying“ je „otravný“, „annoyed“ je „otrávený“.
Důvod, proč mojí mamince bylo řečeno, že -ing je pro věci a -ed pro lidi, je pravděpodobně ten, že je to často pravda. Hra nemůže být znuděná, ale může být nudná. Problém je, že u spousty sloves dávají obě varianty smysl i pro věci (třeba takové kladivo může být jak rozbité tak rozbíjející), takže to není dobrý způsob, jak si rozdíl zapamatovat.