Tip: Podívejte se na mého 
průvodceU některých dnů je etymologie příslušných jmen poměrně zřejmá, u některých pak méně. K pochopení nám pomůže informace, že týden dříve začínal nedělí, nikoliv pondělím (pondělí jako první den týdne je relativně moderní výdobytek). Dny v týdnu tedy znamenají následující:
neděle – den „nedělání“, tj. den, kdy se nepracuje
pondělí – „po-nedělí“, tj. den po neděli
úterý – druhý den po neděli (viz níže)
středa – prostřední den týdne
čtvrtek – čtvrtý den po neděli
pátek – pátý den po neděli
sobota – z hebrejského výrazu „šabat“ (viz níže)
pondělí – „po-nedělí“, tj. den po neděli
úterý – druhý den po neděli (viz níže)
středa – prostřední den týdne
čtvrtek – čtvrtý den po neděli
pátek – pátý den po neděli
sobota – z hebrejského výrazu „šabat“ (viz níže)
U slova „úterý“ není jasné, proč vyjadřuje zrovna „druhý“. Slovo „úterý“ pochází ze starého slovanského výrazu „vterý“, znamenajícího „druhý“, který se stále vyskytuje např. v ruštině – rusky se „druhý“ řekne второй, „vtoroj“.
Slovo „sobota“ pochází ze „sabat“, což je latinizovaná verze hebrejského slova „šabat“, které znamená „odpočinek“ a jež hebrejci používali k označení sedmého dne v týdnu.
