Pište „protěžovat“, ne „protežovat“… většinou, pokud nejste novinář

Jakub Marian

Tip: Podívejte se na mého průvodce častými chybami v angličtině. Naučí Vás, jak se vyvarovat chyb s čárkami, předložkami, nepravidelnými slovesy a podobnými neduhy.

Často se můžeme setkat s lidmi, kteří se, kdykoliv někdo napíše „protěžovat“ místo „protežovat“, vytasí s tvrzením, že „protěžovat“ je špatně a jediná správná varianta je „protežovat“ (což je vskutku v současnosti jediná spisovná varianta, pokud bychom se měli řídit výkladem Ústavu pro jazyk český).

Slovo protežovat, z francouzského protéger (chránit), znamená poskytovat protekci (většinou neoprávněnou). Česky bychom chtěli říci něco jako „protektovat“ (podobně jako třeba „selekce – selektovat“), což je slovo, které zjevně neexistuje, a tak místo něj používáme rovnou slovo francouzského původu protežovat.

Zřejmě neporozuměním tomuto slovu se vyvinulo slovo „protěžovat“. Ovšem jazyk se vyvíjí, a tak se význam tohoto slova v běžné řeči oproti původnímu protežování poněkud posunul. Drtivá většina populace dnes používá slovo „protěžovat“ (mimo jiné) hovorově ve významech „vehementně prosazovat“, „lobbovat za někoho na úkor někoho jiného“, ne pouze ve smyslu „poskytovat protekci“.

Pokud ministr neoprávněně poskytuje protekci firmě vůči státním orgánům, je zcela v pořádku označit tento akt za protežování a bylo by poměrně podivné označit ho za „protěžování“. Takovéto použití není příliš rozšířené v běžné řeči, ale v médiích se s ním můžeme setkat poměrně často, a zde lze argumentovat, že použití slova „protěžovat“ je chybou. Např. na webu Parlamentních Listů jsem viděl titulek:

Ministerstvo financí protěžuje kasina

Zde si myslím, že použití slova „protěžuje“ není vhodné. Jednak proto, že média by se měla vyjadřovat spisovně (a slovo protěžovat je spíše hovorového charakteru), ale především proto, že ministerstvo kasina neprosazuje, ani za ně nelobbuje, ale podle obsahu článku jim poskytuje protekci (zvýhodňuje je oproti jiným formám loterijních společností).

V běžné řeči se ale setkáváme spíše s výroky typu, že „někdo někoho někam protěžuje“, např. starosta malé obce protěžující svého syna do místního fotbalového týmu (ve smyslu, že se ho tam snaží „vecpat“), nebo že „někdo něco nebo někoho protěžuje“ ve smyslu, že je vehementně prosazuje či za ně lobbuje. Např.:

Ten jejich soused zase na schůzi protěžoval ten svůj přiblblej návrh.

Dovedete si představit, že bychom v této větě místo „protěžoval“ řekli „protežoval“? Stejně jako by v běžné řeči neznělo přirozeně, že „maminka dekoruje vánoční stromeček“, „protežovat“ zde nezní přirozeně, protože je příliš formální – nehledě na to, že pan soused svému návrhu neposkytuje protekci, ale spíše za něj jen vehementně lobbuje.

Proto si myslím, že v běžné řeči můžete slovo „protěžovat“ používat, aniž byste se museli bát, že děláte chybu. Je-li nějaká „chyba“ natolik rozšířená, že by se člověk cítil hloupě, kdyby daný výraz měl říci „správně“, není chybou daného člověka, ale Ústavu pro jazyk český, který zaostal v kodifikaci příslušného hovorového výrazu. Ostatně, již v roce 1986 napsal autor článku v periodiku vydávaném ÚJČ následující:

Lidovou etymologií vzniklá forma protěžovat však dnes již představuje většinový úzus. Nabízí se tedy otázka, zda se původní etymologická výslovnost může ve spisovném jazyce udržet i nadále. Otázkou rovněž zůstává, je-li vůbec účelné podobu protežovat, kterou v současné době od každodenních uživatelů jazyka asi sotva uslyšíme, víceméně uměle udržovat.

Mimochodem, už jste viděli mého průvodce nejčastějšími chybami, které studenti dělají v angličtině? Určitě se na něj podívejte – je k dispozici také v PDF.

Napište komentář 0