Nejčastější chyby v anglické výslovnosti

Pokud čtete tento článek, s největší pravděpodobností je Vaší rodnou řečí čeština. Když se učíte jakýkoliv cizí jazyk, musíte vzít na vědomí, že používá jinou sadu „zvuků“ a jiný způsob, jak je zapisovat, než čeština. Zde jsou nejčastější chyby tohoto typu:

au se v angličtině vyslovuje jako „ó“ (jako „aw“ v „law“), ne jako české „au“. Např. „autobiography“ je /ˌɔtəbaɪˈɒgrəfi/ (ó-tə-baj-og-rə-fí), „autopsy“ je /ˈɔːtɒpsi/ (ó-tə-psí).

ps na začátku slova se vyslovuje jen jako /s/, např. „psychology“ /saɪˈkɒlədʒi/ (saj-kol-ə-dží) či „pseudonym“ /ˈsjuːdənɪm/ (sjů-də-nym) (UK), /ˈsuːdənɪm/ (sů-də-nym) (US).

eu se, narozdíl od češtiny, vyslovuje jako /jʊ/ (ju) (převážně v Británii) nebo /ʊ/ (u) (převážně v USA), a někdy také dlouze. Pár příkladů: „Euclid“ /jʊˈklɪd/ (ju-klid), „pneumatik“ /njuːˈmætɪk/ (njů-mæ-tik), „neuron“ /ˈnjʊərɒn/ (njů-ə-ron) (Britská výslovnost; americká posledních dvou neobsahuje /j/).

kn na začátku slova se vyslovuje pouze jako /n/, např. „know“ /nəʊ/ (nou), „knee“ /niː/ (ný), „knife“ /naɪf/ (najf).

x na začátku slova se vyslovuje jako /z/, ne jako /ks/, např. „xenophobia“ /ˌzɛnəˈfoʊbiə/ (zen-ə-fou-bí-ə) nebo „Xena“ /ziːnə/ (zí-nə).

w se nikdy nevyslovuje jako v; v češtině se hláska „w“ nevyskytuje a spousta lidí vyslovuje „w“ jako „v“. „W“ se vyslovuje tak, že vytvoříte úzkou štěrbinu rty, aniž by se rty dotýkaly zubů, a vyslovíte velice rychle „u“. Rozdíl mezi „w“ a „v“ je někdy zásadní pro porozumění – např „vest“ znamená „vesta“, kdežto „west“ znamená „západ“.

ch se nevyslovuje jako české ch, ale buď jako /tʃ/ (č) (např. v „chat“, „chalk“, „chapter“), nebo jako /k/ (např v „character“, „chrome“, „orchestra“). Bohužel neexistuje žádné spolehlivé pravidlo určující, kdy použít jakou výslovonost, a tak nezbývá nic jiného, než si to pro každé slovo zapamatovat.

e se často nevyslovuje jako české „e“. V nepřízvučných slabikách se „e“ většinou vyslovuje jako /ɪ/ (české „i“), obvzláště ve slovech začínajících „de-“, např. „detective“ /dɪˈtɛktɪv/ (di-tek-tiv), „delay“ /dɪˈleɪ/ (di-lej) nebo „delete“ /dɪˈliːt/ (di-lít). Pokud je „de“ přízvučné, většinou se vyslovuje jako v češtině, např. „decorate“ /ˈdɛkəˌreɪt/ (de-kə-rejt).

th se v angličtině vyslovuje buď jako /θ/, nebo jako /ð/. /θ/ se vyslovuje jako „t“ s jazykem umístěným zezadu na zubech místo na horním patře, a obdobně /ð/ jako „d“ se stejně umístěným jazykem. Pozor, nevyslovujte je jako „s“ a „z“ (a už vůbec ne jako „dz“)! Rozdíl může být někdy zásadní, jak ukazuje jedna vtipná německá reklama na jazykovou školu, ve které mladý pracovník pobřežní stráže přijímá nouzové volání: “Mayday, mayday … Can you hear us … We are sinking!”, na což odpoví, s výrazným německým přízvukem: “Hallo … What are you sinking about?”