Druhý stupeň jednoslabičných přídavných jmen se v angličtině většinou tvoří přidáním -er na konec, někdy akorát se zdvojenou poslední souhláskou, např. taller (vyšší) či bigger (větší). Některá přídavná jména jsou úplně nepravidelná, jako například better (lepší), nikoliv „gooder“.
Víceslabičná přídavná jména většinou tvoří druhý stupeň s použitím slova „more“ (více), např. more expensive (dražší), more important (důležitější). To vede studenty často k tomu, že obě formy kombinují a říkají „more better“, „more taller“ či „more richer“. To je ovšem chyba! Je-li něco „lepší“, je to vždy jen „better“, nikdy „more better“:
Pokud „A a B jsou lepší než C“ a „A je lepší než B“, dávalo by sice smysl říci, že „A is more better than C than B“, ve smyslu „A je lepší než C více než B je lepší než C“, ale stejně jako v češtině zní taková věta kostrbatě a v praxi se s ní nesetkáme. Místo toho použijeme frázi „even better“ („ještě lepší“):
Nicméně to neznamená, že „more“ a „better“ se nikdy nemůže vyskytovat za sebou v jedné větě, což někteří učitelé angličtiny automaticky označují za chybu, aniž by se zamysleli nad kontextem. Je totiž možné říci třeba:
ve významu „potřebujeme více lepších lidí“, což je smysluplná věta.