Jak říci „chci aby“ v angličtině

Potřebujete-li v angličtině vyjádřit, že chcete, aby někdo něco udělal, poněkud překvapivě se za tímto účelem nepoužívá spojka „that“. Místo „chci, abys něco udělal“ doslova řekneme „chci tě k udělání něčeho“ (což česky zní sice podivně, ale stejně podivně by Angličanovi zněla doslovně přeložená česká varianta). „Chce, abych šel na jeho oslavu narozenin“ bychom tedy řekli:

Použijete-li druhou větu z předchozího příkladu, rodilí mluvčí Vám sice budou rozumět, ale okamžitě se tím prozradí, že nejste rodilí mluvčí. Jiný příklad (v překladu „Nechci, aby o tom věděla.“):

Zajímavostí je, že tvar, který následuje po „that“ v předchozí větě, by měl teoreticky být tzv. přítomný subjunktiv (v češtině častěji nazývaný konjunktiv). Subjunktiv v moderní češtině samostatně jako slovesný tvar neexistuje. Jeho funkci vyjadřujeme spojením s částicemi „ať“ či „nechť“ (např. „ať tam přijde“), spojkou „aby“ či nějakou ustálenou frází.

V angličtině je přítomný subjunktiv totožný s infinitivem; u většiny sloves ho tak poznáme pouze ve třetí osobě jednotného čísla („he goes“ znamená „jde“, „he go“ znamená „ať jde“). Samostatně se vyskytuje pouze v ustálených frázích, např. „Long live the king!“, „Ať žije král!“. Jinak se používá ve vedlejších větách vyjadřujících nutnost či důležitosti, např.

Přítomný subjunktiv ovšem není v angličtině moc častý a mnohdy se nahrazuje nějakou jinou konstrukcí. Místo výše zmíněné věty je možné říci:

Zatímco v některých situacích je možné používat subjunktiv i v moderní angličtině, u „chtít aby“ to možné není – „want that he go“ zkrátka nezní přirozeně.