V češtině je každá věc či osoba buď „ten“, „ta“, nebo „to“. V angličtině tomu tak ovšem není, což dělá studentům často problémy. Zjednodušeně řečeno, pokud mluvíme o čemkoliv jiném než o člověku, použijeme zájmeno „it“:
Ačkoli zvířata jsou živá, také je tradičně označujeme zájmenem „it“ – pokud nechceme zdůraznit pohlaví daného zvířete nebo vyjádřit náš osobní vztah k němu:
V tomto případě, jelikož na pohlaví nezáleží a k danému zvířeti žádný osobní vztah nemáme, použijeme „it“. Poznamenejme ale, že v některých kruzích (především mezi ochránci zvířat), je zvykem každé zvíře označovat zájmenem „he“ nebo „she“, což má vyjadřovat, že zvíře není jen bezduchá věc. Nicméně většina lidí by „he“ a „she“ použila pouze ve spojení s domácím mazlíčkem:
Obě varianty jsou správně. První naznačuje citový vztah, druhé vyjádření je věcnější a „chladnější“.
Neživé předměty sice v angličtině rody nemají, ale občas se i ony označují zájmenem „she“, pokud chceme naznačit citovou náklonnost. Například lodě, vzhledem k tomu, že na jejich „oddanosti“ záviselo přežití námořníků, se tradičně označují zájmenem „she“:
Použití zájmena „it“ ovšem ani v tomto případě není chybou. Obdobně automobily a země se někdy označují zájmenem „she“, pokud chceme ukázat citovou náklonnost:
Nicméně to nepřehánějte – i pokud své Ferrari opravdu zbožňujete, pokud ho budete vždy označovat zájmenem „she“, mohli by Vás ostatní považovat za snoba, tedy pokud by jim k tomu nestačil fakt, že vlastníte Ferrari.