Ovlivněni ostatními podobně vypadajícími vazbami, jako např. „come to“, „move to“ či „go to“, studenti angličtiny mají často tendenci používat spojení „arrive to“ ve smyslu „někam dorazit“. Ačkoli věty jako „come to me“, „we moved to London“ či „are you going to the party?“ jsou zcela v pořádku, „arrive“ se používá odlišně.
Existuje pouze jediná situace, kdy bychom použili „arrive to“, a to k vyjádření účelu, proč jsme někam dorazili, např.
Chceme-li vyjádřit, že jsme dorazili do nějaké země, města, či obecně nějakého geografického bodu, použijeme „arrive in“, např.
Once you arrive in Paris, you will definitely have to see the Eiffel Tower.
V podstatě ve všech ostatních situacích použijeme „arrive at“:
Please, arrive on time at the meeting.
Ačkoli by se někteří lidé hádali, že poslední věta je příkladem vazby „arrive on“, není tomu tak. „On time“, znamenající „včas“, je samostatnou celistvou frází. Stejně tak bychom na stejném místě mohli použít jakékoliv jiné určení času (např. „arrive tomorrow at the meeting“), kde se žádné „on“ nevyskytuje.