Apostrof ve frázi „each other’s“ v angličtině

Rodilí i nerodilí mluvčí angličtiny si často nejsou jistí, kam (a jestli vůbec) napsat apostrof ve frázi each other’s, jako například v „to hold each other’s hands“ („držet se vzájemně za ruce“). Zmatení je způsobené tím, že v přivlastňovacích zájmenech žádný apostrof není („his“, „its“) a v množném čísle je apostrof až za „s“, např. „the teachers’ books“ („knihy učitelů“).

V tomto případě je ale jedinou správnou variantou „each other’s“, tj. s apostrofem mezi „other“ a „s“:

To je poměrně logické. Asi všichni cítíme, že „other“ není zájmeno ve stejném smyslu jako třeba „it“. „It“ může stát samostatně ve větě, např. „it rains“, ale věty typu „other goes“ nedávají smysl. Proto pro přivlastňovací formu musíme použít apostrof.

Mohlo by se sice zdát, že „each others“ by mělo být v množném čísle – vždyť přece mluvíme o několika lidech. Zde je důležité si uvědomit, co znamená „each“. „Each“ znamená „každý“, např. „each teacher“ znamená „každý učitel“. Stejně jako bychom neřekli „každý učitelé“, nemůžeme v angličtině říci „each teachers“ a tudíž ani „each others“.

Množné nebo jednotné číslo po „each other’s“?

Logika velí, že pokud jste dva a mluvíte o něčem, čeho máte každý jen jeden kus, mělo by po „each other’s“ následovat jednotné číslo, např. „we saw each other’s face“. „Each other’s“ bychom do češtiny mohli volně přeložit jako „každý toho druhého“ a rozhodně dává větší smysl říci „viděli jsme každý tvář toho druhého“ než „tváře toho druhého“.

Jazyky se ale ne vždy řídí logikou, a tak je ve skutečnosti častější používat po „each other’s“ množné číslo, bez ohledu na to, kolik vás je a kolik daných věcí máte. Naštěstí ale forma popsaná výše také není chybná, a pokud to dává smysl, můžete jednotné číslo použít. Abychom to shrnuli: