Častá chyba: Studenti vidí „a couple“, které je gramaticky v jednotném čísle a odpovídá českému „pár“, a automaticky předpokládají, že sloveso musí být také v jednotném čísle (stejně jako v češtině, kde bychom řekli „pár lidí je“, ne „pár lidí jsou“). V angličtině ovšem existuje něco, čemu říkáme kolektivní podstatná jména.
Kolektivní podstatná jména jsou slova, která i v jednotném čísle mohou zastupovat větší množství lidí či věcí (např. „skupina“, „hodně“, „populace“). Pokud mluvíme o jednotlivcích tvořících daný kolektiv, ne o kolektivu jako o celku, musíme použít množné číslo:
Jediná situace, kdy použijeme jednotné číslo, je, když „a couple“ znamená „dvojice, pár“ v doslovném smyslu, tj. chápeme jej jako jeden celek:
Zde je použití „is“ v pořádku, protože věta vyjadřuje, že je hezké vidět „zamilovaný pár“ jako takový, ne „lidi tvořící zamilovaný pár“.